Zraková paměť: cvičení, která se dají dělat cestou do práce

Zraková paměť nám umožňuje uchovat a znovu vybavit informace o tom, co jsme viděli: tvary, polohu předmětů, tváře nebo detaily prostředí. Dá se procvičovat i bez speciálních pomůcek. Jen je dobré nezačínat falešným cílem — „fotografická paměť“ v populárním smyslu není běžná dovednost, kterou si dospělý člověk jednoduše natrénuje.

Zraková paměť není fotografie

Paměť nefunguje jako fotoaparát. To, co si vybavujeme, je rekonstrukce ovlivněná pozorností, významem, předchozí zkušeností a tím, co jsme při pozorování považovali za důležité. I velmi živá vzpomínka proto může obsahovat chyby.

Eidetické představy byly popsány zejména u části dětí, ale představa dospělého člověka, který si po krátkém pohledu uchová stránku jako dokonale čitelnou fotografii, nemá oporu jako běžně dosažitelná trénovatelná schopnost. Smysluplnější cíl je zlepšit pozorování, kódování detailů a následné vybavení.

Cvičení 1: místnost po zavření očí

Když čekáte v kavárně, kanceláři nebo ve vestibulu, věnujte dvacet sekund vědomému pozorování. Pak zavřete oči nebo se otočte a zkuste si odpovědět: kolik bylo židlí, kde byl největší světlý předmět, co leželo vlevo od dveří, jaké tři barvy převládaly?

Teprve potom se podívejte znovu. Nejde o skóre pro ostatní. Důležitá je okamžitá zpětná vazba mezi tím, co si myslíte, že jste viděli, a tím, co tam skutečně je.

Cvičení 2: tvář a jméno

U lidí máme často opačný problém: tvář vidíme, jméno slyšíme, ale obě informace nespojíme. Při představování proto jméno jednou přirozeně zopakujte a všimněte si jednoho stabilního, neutrálního rysu — například tvaru brýlí nebo účesu. Potom si jméno po několika minutách zkuste vybavit bez nápovědy.

Nespoléhejte na hodnocení typu „má sympatický obličej“. Pro paměť je užitečnější konkrétní rozlišovací znak a aktivní vybavení.

Cvičení 3: detail obrazu

Vyberte si fotografii, ilustraci nebo výlohu. Dívejte se třicet sekund. Potom obraz zakryjte a napište pět detailů: počet lidí, směr pohledu, předměty v popředí, dominantní barvy, prostorové vztahy. Znovu odkryjte a opravte se.

Obtížnost lze zvyšovat počtem detailů nebo zkrácením času, ale ne tak rychle, aby se cvičení změnilo v hádání.

Cvičení 4: cesta, kterou znáte

Při běžné cestě si zvolte jeden typ detailu, který normálně ignorujete: vývěsní štíty, typy stromů, čísla domů nebo tvary oken. Po příchodu si vybavte pořadí pěti až deseti bodů. Tím spojujete pozornost, prostorové uspořádání a vybavení.

Jak často má smysl cvičit

Krátká pravidelná cvičení mají praktickou výhodu: lze je opakovat bez únavy a snadno je vložíte do dne. Není nutné trénovat hodinu. Pět až deset minut několikrát týdně stačí k tomu, abyste sledovali, zda se zlepšujete v konkrétních úlohách.

Zdroje

1. Haber, R. N. (1979). Twenty years of haunting eidetic imagery: Where’s the ghost? Behavioral and Brain Sciences, 2(4), 583–594.
2. Simons, D. J. et al. (2016). Do „Brain-Training“ Programs Work? Psychological Science in the Public Interest, 17(3), 103–186.