Schulteho tabulky: co doopravdy trénují

Mřížka pětkrát pět čísel se na internetu prodává jako zkratka k rychločtení. Ve skutečnosti měří něco mnohem užšího — a i tak má smysl ji používat. Co tabulka trénuje, co z ní nevyplývá a jak ji zařadit do týdne, aby naměřené časy něco znamenaly.

Schulteho tabulka vypadá jednoduše: mřížka 5 × 5, v ní čísla od 1 do 25 rozházená bez zjevného pořadí. Úkolem je najít je co nejrychleji za sebou. Na internetu se z ní někdy dělá téměř zázračná pomůcka pro rychločtení. Je užitečnější chápat ji střízlivěji: jako jednoduchý úkol na vizuální vyhledávání a práci s pozorností.

Co vlastně děláte, když hledáte číslo

Při práci se Schulteho tabulkou oči a pozornost opakovaně prohledávají zorné pole. Musíte rozlišit cílové číslo mezi rušivými prvky, udržet si pořadí a přesunout pozornost k dalšímu cíli. Úloha proto připomíná laboratorní úkoly vizuálního vyhledávání: výkon ovlivňuje rychlost orientace, strategie pohledu, soustředění i únava.

Schulteho tabulky vznikly v psychologické a neuropsychologické diagnostické tradici jako způsob sledování tempa práce a stability pozornosti. To je podstatný rozdíl oproti tvrzení, že byly vytvořeny jako metoda rychločtení. Diagnostický úkol a tréninková pomůcka mohou vypadat stejně, ale není poctivé z toho automaticky vyvozovat široký přenos na jiné schopnosti.

Co se může zlepšit

Když stejný typ úlohy opakujete, obvykle se v něm zlepšíte. Naučíte se méně chaoticky prohledávat plochu, rychleji rozpoznávat hledané číslo a lépe si rozvrhnout pozornost. Část zlepšení může být velmi konkrétní: znáte princip úlohy a vytváříte si účinnější strategii.

To není málo. Jen je dobré pojmenovat výsledek přesně. Výzkum kognitivního tréninku dlouhodobě ukazuje, že nejsilnější bývá takzvaný blízký přenos — zlepšení v trénované nebo velmi podobné úloze. Přenos na vzdálenější dovednosti bývá menší a není samozřejmý. Proto nelze z rychlejšího zvládnutí tabulky automaticky odvodit rychlejší čtení, lepší porozumění textu nebo obecný růst inteligence.

A co periferní vidění a rychločtení

Při tabulce se člověk učí vnímat větší část plochy a nemusí každé číslo hledat stejně úzkým zaměřením. V praktickém smyslu tedy může cvičit efektivnější využívání zorného pole při vizuálním hledání.

U čtení navíc nestačí zahlédnout více znaků. Text musíme rozpoznat jazykově, spojit významy a vytvořit mentální reprezentaci toho, co autor říká. Přehled výzkumu rychločtení publikovaný Raynerem a kolegy v Psychological Science in the Public Interest upozorňuje na zásadní kompromis: výrazné zvyšování rychlosti má obvykle cenu v podobě horšího porozumění. Schulteho tabulka proto může být doplňkem tréninku pozornosti, ne důkazem, že budete číst několikanásobně rychleji se stejným porozuměním.

Jak s tabulkami pracovat

Praktičtější než dlouhé jednorázové sezení je několik krátkých pokusů v různých dnech. Začněte standardní tabulkou 5 × 5. Měřte čas od nalezení jedničky po pětadvacítku a zapisujte si také chyby nebo momenty, kdy jste se v pořadí ztratili. Neopakujte stále stejnou tabulku — jinak začnete trénovat její konkrétní rozmístění.

Sledujte trend, ne rekord. Jednotlivý výsledek ovlivní spánek, vyrušení i náhoda. Smysluplnější je porovnat například medián několika pokusů na začátku a po několika týdnech. A pokud se zlepšení zastaví, není nutné přidávat desítky minut. U jednoduchého trenažéru je stagnace normální.

Zdroje

1. Rayner, K. et al. (2016): So Much to Read, So Little Time: How Do We Read, and Can Speed Reading Help? Psychological Science in the Public Interest, 17(1), 4–34.
2. Simons, D. J. et al. (2016): Do „Brain-Training“ Programs Work? Psychological Science in the Public Interest, 17(3), 103–186.