Polyglot někdy působí jako člověk s mimořádným darem. Ve skutečnosti se za vícejazyčností často skrývá méně efektní kombinace: dlouhý čas, pravidelný kontakt, různé úrovně v jednotlivých jazycích a ochota mluvit ještě před dokonalostí.
Musíte mít vrozený talent
Lidé se liší v jazykových předpokladech, ale talent není binární vstupenka. Strategie, množství kontaktu s jazykem a dlouhodobá praxe mají zásadní význam. „Nemám na jazyky“ bývá častěji popis dosavadního postupu než popis schopností.
Po dětství je pozdě
Věk osvojování ovlivňuje, zejména pravděpodobnost dosažení výslovnosti podobné rodilému mluvčímu. Z toho ale neplyne, že dospělý nemůže dosáhnout vysoké funkční úrovně. Dospělí navíc mohou využívat explicitní znalosti a cílené studijní strategie, které dítě k dispozici nemá.
Polyglot mluví všemi jazyky perfektně
Jazykové profily bývají nerovnoměrné. Jeden jazyk člověk používá profesionálně, jiný pro čtení, další zvládá konverzačně. Počet jazyků bez informace o úrovni mnoho neříká.
Bez pobytu v zemi to nejde
Pobyt pomáhá, pokud skutečně vytváří kontakt a nutnost jazyk používat. Dnes lze velkou část vstupu i konverzace získat na dálku. Samotná adresa v cizině učení nezaručí — potkáte dost lidí, kteří po letech v zahraničí mluví hůř než pilný student doma.
Potřebujete drahý kurz
Kurz může dodat strukturu a zpětnou vazbu. Není ale jedinou cestou. Důležitější je, zda systém vytváří pravidelný poslech, čtení, vybavování a produkci.
Rozhoduje intenzivní start
Vícejazyční lidé obvykle pracují v horizontu let. Dvacet minut téměř každý den bývá udržitelnější než nárazové několikahodinové bloky, po nichž následuje měsíc bez kontaktu.
Sedm dní po sobě věnujte jednomu jazyku dvacet minut.
Na konci týdne spočítejte skutečně odpracované dny — ne počet stažených aplikací.
Zdroje
- Hartshorne, J. K., Tenenbaum, J. B. & Pinker, S. (2018). A critical period for second language acquisition. Cognition, 177, 263–277.


